Odstrašující historky o koučování aneb: Co všechno člověk neuslyší…

Už jste slyšeli odstrašující historky o koučování, nebo si jen nejste jisti, co Vás při koučování čeká? Existuje mnoho druhů koučování a pozadí práce některých koučů je někdy velmi neprůhledné… Není tedy zcela jednoduché udělat si jasnou představu, o čem profesionální koučink vlastně je. Sama jsem často konfrontována s těmito mylnými představami o koučinku:

Všechny koučovací přístupy jsou dost podobné
Pojem „koučování“  se dnes používá pro tak širokou paletu služeb a způsobů práce, že často není jasné, co přesně se tím myslí. Jako koučování se dnes navíc často označují i služby jako trénink nebo poradenství, i když nároky na odbornost „kouče“ jsou jiné. Povědomí o koučování dále zamlžují mentoři příp. interní koučové, se kterými mají mnozí špatné zkušenosti.

Zkušení profesionální koučové jsou si v mnohém podobní, i když se jejich konkrétní metody často liší. Vy se ale koneckonců vždy rozhodujete pro konkrétní osobu a ne pro určitý koučovací přístup. Na to je spolupráce příliš osobní. Proto je důležité, abyste se oprostili od předchozích zkušeností nebo negativních informací z doslechu, když uvažujete o možnosti naší spolupráce. Moje nezávazná nabídka Vám umožňuje přímo si se mnou pohovořit o tom, jak si naši spolupráci představujete.

Koučové jsou stejní jako trenéři a jiní „odborníci“
Mnoho lidí od koučů očekává, že se budou chovat hodně podobně jako trenéři nebo instruktoři, kteří chtějí jejich jednání měnit na základě svých záznamů a doporučení. Koučinkový proces ale nemůže být odlišnější. Koučink nedosahuje výsledků „vychováváním" nebo „osvětou“ klienta, ale právě na základě práce s jeho individuálním stylem myšlení a jednání, silnými stránkami a hodnotami. Staví na zkušenostech a stávajícím know-how klienta – přitom vyvstávají nové možnosti jednání, jejichž realizace je často překvapivě jednoduchá. Proto není divu, že tento přístup zdolal v posledních letech business svět útokem.

Kouč je někdo, kdo se naučil metody koučování
To je pravda. Ale to ho nebo ji samo o sobě ještě nedělá koučem. Různí lidé mohou používat tytéž metody podle svých zkušeností, nápadů a přesvědčení úplně jinak, což pak vede k různým výsledkům. Podobně je tomu i u koučování. Žádný skutečný kouč profesionál nepracuje se „sadou metod“ – ta zůstává vyhrazena těm, kdo koučink vyučují. Čím zkušenější kouč je, tím flexibilněji k Vám bude přistupovat a tím lépe se Vám s ním zřejmě bude pracovat a dosahovat žádoucích výsledků.

Koučové se pletou do všeho - abych se před nimi nakonec ještě nemusel bránit
Podle tohoto stereotypu jsou koučové extrovertní, vnucují zákazníkovi své názory, vyžívají se ve 360-stupňových analýzách zpětných vazeb, o které nikdo nestojí, doprovází své zákazníky na schůze a vůbec se v každém ohledu pletou do pracovního života svých zákazníků. To nemá nic společného s mým způsobem práce.

Při mé práci jde vždy o spolupráci na stejné úrovni. Tomu odpovídá i náš vztah – vztah dvou rovnocenných partnerů, kteří vnáší různé zkušenosti a úhel pohledu. To je neslučitelné se stereotypem kouče, který jsem popsala úvodem. Proto také společně rozhodujeme o tom, jak budeme postupovat.

Na druhé straně ale nejsem jen aktivní posluchač, který čas od času povzbudivě kývne a jinak zákazníkům neposkytuje žádnou orientaci. Pro mě je koučování spíš intenzivní proces neustálého dialogu mezi dvěma lidmi, kteří se společně snaží dopracovat cílů, utváří úspěšné strategie a řešení a neustále pracují na jemném vyladění a zlepšení své komunikace. Je to vztah, který stejnou měrou obsahuje výzvu a podporu, vztah, který vede k intenzivnímu probuzení Vašich schopností.

Koučové za Vás rozhodují a říkají, co máte dělat
Jako kouč pracuji se zákazníky ve všech stádiích hledání jejich rozhodnutí. V mnoha případech například zahajuji rozhovor konkrétními návrhy a nabídkami, v jakých směrech by ještě mohli uvažovat příp. jaké alternativy by mohli prozkoumat. Tyto intervence mohou změnit směr rozhovoru a jsou vedené mými hypotézami, které odvozuji z jejich popisu situace a jejich osoby (a dále ze všeho, co vím o tom, co lidem pomáhá najít vlastní rozhodnutí…). Nikdy mi ale prvoplánově nejde o to ovlivnit, jak rozhodnutí mého zákazníka nakonec dopadne. U interkulturního koučování je někdy potřeba větší vstup než u koučinku v rámci jedné kultury. I zde je však rozhodující rovnováha mezi poskytnutím podpory a probuzením vlastních schopností klienta.

Čím déle s koučem pracuji, tím víc jsem na něm závislý
Podle mě je tomu právě naopak. Čím déle s koučem pracujete (se mnou obvykle 6-9 měsíců), tím více jste se v našich transferových fázích naučili také skutečně používat nově vypracované strategie chování a způsoby uvažování. Tak můžete i v nových, netrénovaných situacích skoro automaticky sáhnout k tomu, co už znáte. Zřejmě budete intervaly mezi sezeními neustále prodlužovat, až jednou zjistíte, že už naši spolupráce nepotřebujete. Nebo si dáte nový cíl… Někteří zákazníci se se mnou dlouhodobě setkávají jednou za čtvrt roku, aby nevyšli „ze cviku“ – ale to je jen Vaše rozhodnutí.  K „efektu závislosti“ u mých zákazníků každopádně nedochází.